Pro tuhle kavárnu mám stejně velkou slabost jako pro Paludan. Díky rozdílným stylům tří místností se sem můžete vydat jak na rychlou kávu, tak romantickou schůzku. Když jsem se své dánské spolubydlící zmínila, jak ráda chodím do „obýváku“, zasmála se: „Jo, to je ta kavárna, kam se páry chodí tulit!“
Paludan: ráj pro knihomoly
Je pro mě těžké vybrat z kodaňských kaváren jednu, o které napíšu jako první. Oblíbených jich tu mám tolik, že se častokrát nemůžu rozhodnout, do které zavítám. Nakonec jsem se rozhodla pro Cafe Paludan, a to díky jejímu zajímavému konceptu a velké oblibě u místních.
Il Kirkka
Ti z vás, co byli v Portugalsku, znají jistě pastelaria, zvláštní druh kavárny, kde si dávají dostaveníčko místní, a kde jsou k dostání všechny ty dobré cukrovinky, zvláštní pečivo z listového těsta a výborná káva za pár centů. Tahle místa, jejichž návštěva je pro domorodce každodenním rituálem, mají pro mě nezaměnitelné kouzlo. Většina lidí si ve spěchu nakoupí, co potřebuje a spěchá za svými povinnostmi, jiní se zdrží déle a vychutnávají si svůj denní příděl kávy nad rozloženými novinami. Schází se zde místní rada starších, kteří vedou zapálené hovory o výsledku fotbalového utkání. Občas sem zavítá…
Cafe Jubilee
Na Cafe Jubilee narazíte v turistických průvodcích Malty. Vřele jí doporučují i místní. Během mého krátkého pobytu se stala mojí „domácí kavárnou“. Její styl, který připomíná irský pub. S ním mám spojenou příjemnou obsluhu a nenucenou atmosféru. Jak jsem byla překvapená, když tady viděla plakáty od Muchy! Tahle kavárna je tedy sázka na jistotu, jsem si jistá, že si jí zamilujete stejně jako já.
Cafe Sicily
Z této nově objevené kavárny jsem doslova nadšená. No řekněte, není vám jen už podle názvu sympatická? Paradoxně mi designově a svým konceptem připomíná skandinávské kavárny, což můžete brát jako výraz nejvyšší pochvaly. V nich se totiž dokáže skloubit důraz na čistý a útulný design, kvalitní kávu a šetrný přístup k životnímu prostředí.
Cafedu
Po návratu ze studií v Dánsku mi v Praze chyběla příjemná kavárna, kam by se člověk mohl zašít na půl dne se skripty nebo pracoval na diplomce. Majitelé Cafedu tak objevili díru na trhu, protože kavárnu-studovnu, která by tomuto účelu skutečně uzpůsobená, v Praze neznám.
Choco Café U Červené židle
Prozradím vám tajemství – nejlepší horkou čokoládu v Praze najdete U Červené židle! Nabízí se jí tu nepřeberné množství – italskou se zázvorem, mořskou solí, s chilli, kokosovým mlékem nebo s libovolně kombinovaným ovocem korunovanou šlehačkou a vaflí. Nebo můžete zkusit francouzskou a belgickou s příchutí vína, tropických dřevin nebo lékořice. Dále jsou v nabídce excluzivní jednoplantážní čokolády. Zkrátka čokoládě s okolo 70% obsahem kakaa je věnovaná celá stránka menu. Vítejte v ráji:)
Dobrá trafika
Jedno odpoledne jsme byly s kamarádkou domluvené zajít na Vinohradech na kafe. Po tom co jsme se sešly, zamířila bez vysvětlení do trafiky. K mému překvapení se nezastavila u pultu, ale pokračovala do zadních prostor. Ty skrývali půvabnou kavárnu – místo, kde se zastavil čas. Dřevěné stoly, masivní křesla, staré lampy vytvářely intimní prostor prosycené duchem prvorepublikové kavárny. Ideální pro deštivé odpoledne strávené s knížkou v ruce nebo důvěrný rozhovor s přáteli. V létě se nabízí posezení na malé zahrádce, k vypůjčení jsou deskové hry.
Duende
Když se řekne Duende, vybaví se mi kytary zavěšené na zdi, marocké lampy, obrazy Ježíše, záchranný člun a další bizarnosti, kterých je v týhle kavárně přehršel. Patří zkrátka mezi ty, do kterých se narve všechno, což je ale v tomhle případě míněno v tom nejlepším slova smyslu. Dokonce je tu i plakát ze „svobodného města“ Christianie – známé hipísácké komuny, která je už po čtyřicet let nedílnou součástí dánské Kodaně a symbolem boje za místo osvobozené od moci politických autorit. K tomuhle místu mě vážou osobní vzpomínky. Vlastně až teď jsem si uvědomila, že Duende svým vhledem dost připomíná…
Hany Bany
Stejně jako Týnská literárka „patří“ filosofům, Hany Bany patří „bohémům“. Bez strávení části svého studia v této kavárně/baru, si nedovedou svůj život představit studenti okolní Taneční a Divadelní konzervatoře. Skoro pokaždý když jdu kolem, ovane mě nasládlá vůně marihuany linoucí se od hloučku lidí stojící před vchodem – to už o uvolněné a přátelské atmosféře přece svědčí 🙂