Občas pocítím lehkou závist k obyvatelům Vinohrad. Závidím jim všechny ty malé obchůdky, alternativní galerie a restaurace. Závidím jim i portugalskou kavárnu Café Oliveira. Chodím sem, když potřebuju trochu nasát letní atmosféru a připomenout si svojí cestu Portugalskem – jeho hory, rozvrklané tramvaje v Lisabonu, vlakové nádražní haly vyzdobené modrobílými kachličkami, portské a v neposlední řadě výborné jídlo. Tak to má asi většina hostů, kteří sem rádi chodí na tradiční smetanové koláčky pastel de nata nebo na flambovanou šunku. Schází se tu většina Portugalců žijící v Praze a nemusím dodávat, že je tu pak o poznání hlučněji 🙂
Adresa: Čermákova 4, 120 00 Praha 2
Webové stránky: https://www.oliveira.cz/
Majitelem kavárny je sympatický Fábio, který se v Praze usadil kvůli své české přítelkyni. Jako stavebnímu inženýrovi se mu u nás nenabízely vhodné pracovní příležitosti, proto se rozhodl tuto profesi opustit a otevřít se svojí partnerkou portugalskou kavárnu. Ta má zároveň sloužit jako neformální kulturní centrum, kde se promítají portugalské filmy, probíhají cestovatelské přednášky, ochutnávky vín a místních specialit….a sleduje se fotbal.
Během doby kdy tu sedím a zpovídám Fábia, nás každou chvíli přeruší nějaký zákazník, který si jde vyzvednout objednané víno, olivový olej nebo některý z dalších portugalských produktů. Součástí kavárny je totiž internetový obchod. Téměř veškerý sortiment je z Portugalska, a tak pokud jste v této zemi byli a stýská se vám po místním víně, olivách a sýrech, zavítejte sem. Osobně mám slabost pro sušenou šunku a flambované chorizo. Když pro nic jiného, tak jen kvůli nim se asi nikdy nestanu vegetariánem. Co mi v Portugalsku uniklo a poprvé jsem ochutnala až tady je tremocos – žlutá luštěnina ve slaném nálevu, která se třeba při fotbale a k pivu jí asi jako u nás brambůrky. Jen je o poznání zdravější.
„Co se týče konzumace, učíme pít Čechy malé espresso nebo si dát celou lahev vína. Český zákazník pije víno po skleničkách, ale v důsledku ho stejně vypije víc, než je samotný objem lahve“, vysvětluje Fábio slušnou češtinou. Interiér kavárny vybudoval skoro celý sám. Co se odlišných kavárenských zvyklostí týče, Portugalci se prý od nás odlišují také tím, že než se jdou večer bavit, stráví několik hodin doma nebo v kavárně a až kolem půlnoci se vydají do baru. Kromě klasických kaváren, kde se schází přátelé a rodina, jsou v Portugalsku také tzv. pastelaria – místa, kde se ráno stavíte na kávu (a že jí Portugalci za den vypijí opravdu hodně) a nějaký snack a za chvíli pokračujete do práce. Prostě taková rychlovka. Z Café Oliveira se vám ale tak rychle odejít chtít nebude 🙂
