Plasy: klášter postavený na vodě

Byl to dobře zvolený výlet. Vzdělávací, kulturní, gastronomický i za přírodou, zkrátka od všeho něco. Plasy nedaleko Plzně rozhodně nejsou nějakým zapadákovem, naopak. V minulosti zaujímaly v českých zemích důležité postavení. Zdejší opatství, jehož barokní podobu nemá na svědomí nikdo menší než samotný Jan Blažej Santini-Aichel, je jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů střední Evropy. Státní kancléř Metternich si ho zvolil za jedno ze svých rezidencí, je tu dokonce i pohřben, o dvě století dříve se tu ukrýval jeden z pražských místodržících, Jaroslav Bořita z Martinic. Mají tu úžasné, interaktivní muzeum, kde se dozvíte snad všechno o stavitelství. O skvělém jídle z místního pivovaru ani nemuvím. Ještěže tu mají řeku Střelu, aby vám při procházce kolem jejího toku mohlo trochu slehnout.

Omšelé historické budovy pro mě mají zvláštní poetiku. Jejich dekadentní vzhled na mě působí mnohem tajemněji než načančané paláce. Klášterní komplex v Plasech je jedním z těchto míst, a i když se s jeho rekonstrukcí se už začalo, potrvá kvůli jeho rozlehlosti ještě dlouhá léta než budou moct být zpřístupněny všechny jeho objekty. Vypadá to tu teď trochu jako na staveništi, ale díky tomu se už můžete jít podívat do zrenovavaného barokního kostela, což ještě před pár lety nebylo možné.

Cisterciácký klášter založil ve 12. století Vladislav II. Už ve středověku se stal kulturním a duchovním centrem oblasti, nicméně jeho slibný rozvoj byl přerušen husitskými válkami, kdy byl vypálen. Stavět ve velkém se začalo po Třicetileté válce – vznikly tu sýpky s hodinovou věží, prelatura, hospodářské budovy a především velkolepá budova konventu, jejíž stavbu převzal po úmrtí Santiniho Kilián Ignác Dientzenhoffer. Stavba měla být podle plánů ještě monumentálnější, zasáhly ovšem války Marie Terezie a nakonec příkaz Josefa II. na zrušení kláštera. V té době v něm pobývalo asi šedesát mnichů, což se mi na tak rozlehlou budovu zdálo málo, nicméně musíme vzít v potaz, že klášter jim musel poskytnout dostatečný prostor na život v rozjímání, každý z nich měl samostatný pokoj. Se stovkami lidí obývající jeden prostor by toto nebylo možné.

V roce 1826 skoupil areál říšský kancléř Metternich a to kvůli rozsáhlým pozemkům. Po hradu Kynžvart poblíž Mariánských lázní, se jednalo o jeho druhou rezidenci v Čechách. Díky němu a jeho potomkům Plasy společensky ožily: obnovil se pivovar, jeho snacha tu pořádala divadelní představení a koncerty, koncertoval tu i Bedřich Smetana. Rodina sídlila v bývalé prelatuře, která byla upravena na zámeček.

K budově konventu se nicméně od dob zrušení kláštera nepřistupovalo s citlivostí, kterou takováto budova vyžaduje. Za dob Metternicha v ní byly zřízené služební byty, škola, lékárna a skladovací prostory. Na konci druhé světové války tu pobývala Rudá armáda, po jejímž odchodu byl místní mobiliář rozkraden nebo rozprodán. Klášter byl znárodněn a dál sloužil normálnímu životu, což budovu devastovalo. Naše průvodkyně po konventu zmínila vzpomínku svého dědečka, jak se po ambitu projížděl na kole. Pozvolná rekonstrukce jednotlivých prostor začala v 80. letech.

vlevo vstup do zrekonstruovaného kostelíka, vpravo zámeček

Rozhodně jděte na prohlídku interiéru konventu, unikátů je tu víc než dost! Především je to samotný fakt, že klášter je postaven na vodě. Bažinatý terén sousedící s řekou Střelou byl zpevněn dubovými kůly, přes ně byl položen trámový rošt a něm se začalo stavět zdivo kláštera. Do základů se přivedla z pramenů řeky voda, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, které by jinak začalo hnít a budova se propadat. Během prohlídky uvidíte barokní bazény, ve kterých se čtyřikrát denně kontroluje kvalita, výška a teplota vody.

Vodu taky uvidíte ze záchodků, jejichž otvorem padal přebytečný odpad z těla přímo do štoly.

Pak je tu krásné samonosné Santiniho schodiště nebo třeba barokní lékárna. O významu kláštera svědčí i fakt, že jeden z opatů nechal u Matyáše Bernarda Brauna zhotovit pro Karlův most sousoší sv. Luitgardy. Jedná se o jedno z nejcennějších výtvarných děl českého baroka, jehož originál je umístěn v lapidáriu Národního muzea v Praze. V Plasech můžete vidět jeho sádrový odlitek. Mít umístěné sousoší na Karlově mostě byla pro každé opactví záležitostí prestiže.

Na prohlídku dalších památek, jako je sýpka, v jejíž věži je umístěn hodinový stroj z roku 1686, nebo zámečku si ale budeme muset ještě počkat.

Prohlídkou kláštera to v Plasech rozhodně nekončí. V jeho bezprostředním sousedství, v budově bývalého pivovaru, se nachází skvěle hodnocené Národní technické muzeum s expozicí o stavitelství. Je tak rozlehlé, že jsme se s kamarády rozhodli, že sem musíme přijet ještě jednou s jediným cílem, a to prohlídnout si muzeum pořádně. Expozice naplňuje moje představy o moderním muzejnictví, kdy si prostřednictvím modelů, multimediálních a interaktivních exponátů uděláte hlubší představu o stavitelství. O tom, jak funguje statika, o zpracování tradičních materiálů, vývoji topenišť, jsou tu vystaveny různé druhy střešních krytin, obkladů, podlah, stropů, dveří, oken, zkrátka všeho, co vás v souvislosti s budováním staveb jenom napadne. Nejvíc mě fascinovala část s expozicí krovových konstrukcí, z nichž některé pocházejí i z 19. století. Ve chvíli, kdy máte pocit, že už jste viděli všechno, čeká vás v nejvyšším patře ještě výstava věnovaná Janu Kaplickému. Když jsme po dvou hodinách zběžné prohlídky vyšli z muzea, kamarádka prohlásila, že pokud by si člověk všechno poctivě přečetl, musel by dostat po jeho návštěvě diplom z ČVUT.

Nebyl by to ten pravý výlet bez pořádného jídla. Hned naproti muzeu je skvělá restaurace Knížecí pivovar Plasy, kde nabízejí skvělé burgery, grilované maso a pivovarské speciality jako vepřové koleno nebo žebra.

Kolem řeky Střela se pěší okruh zrovna udělat nedá, ale můžete podél dojít do zelené do Mladotic a pak se vrátit zpátky vlakem.

Přes mojí zálibu v prohlídkách dekadentně vzhlížejících historických staveb si klášterní komplex v Plasech pořádnou rekonstrukci zaslouží, aby mohla plně vyniknout jeho nádhera. Těším se, že při příští návštěvě snad budou zpřístupněné další prostory.