Archivy

Rubriky

Základní informace

Krušné hory: výprava za sněhem

Užít si hory daleko od přeplněných sjezdovek a rozvrkočených lyžařů byl náš jediný záměr na víkendový výlet. Krkonoše ani Šumava tak nepadaly v úvahu. Náš pohled na mapě padl na Krušné hory, které jsou stále zatížené představami mnohých lidí o zničených lesích a smutné krajině. Je pravda, že melancholie je tu přítomná mnohem víc než v jiných českých pohořích, na druhou stranu tady najdete pravý klid hor.  

Začátek a konec trasy: obec Svahová

Délka trasy: 12 km

Za svojí víkendovou základnu jsme zvolili malou vesnici Svahová, nacházející se v nadmořské výšce 800 metrů asi 15 kilometrů od Chomutova. I z Prahy se sem dá dostat v pohodě autobusem s přestupem v Jirkově. Ubytovali jsme se v bývalé hájovně, jejíž interiér velice vkusně zrekonstruovali manželé Radimcovi. Místo je ideální i pro milovníky zvířat jako jsem já, kromě stáda krav chovají i ovce. Znáte snad něco roztomilejšího než několik dní stará jehňátka? 🙂

Ze Svahové jsme se vydali na dvanácti kilometrovou okružní trasu. Slunce se sice ten den ukázat nehodlalo, ale na druhou stranu nebyla ani vichřice, ani orkán, což byla oproti předchozím víkendům příjemná změna. Jen kousek od obce jsou krásné Helenčiny vodopády mající výšku čtyř metrů. Nejsou hned u hlavní cesty, ale trochu schované a o to působivější. Hned nad nimi jsme se dali po neznačené Sluneční cestě, což je příjemná rovinka, která vede kolem skály Kočka. Z ní byl pěkný výhled na okolní, pocukrovanou krajinu. Cesta je lemovaná břízami, což místu dodává tak trochu tajemný nádech.

Dorazili jsme do obce Pyšná s lyžařským areálem. Namísto přímé cesty po zelené, která ale vede po silnici, jsme se do další obce Lešná vydali do kopce po neznačené cestě pěkně po nevyšlapané pěšině a po kotníky jsme se bořili ve sněhu. Musím říct, že to má něco do sebe.

Helenčiny vodopády
Kočičí skála

Lesná byla vyhledávaným turistickým místem už od začátku 20. století a je jím dodnes. Bylo tu dost zaparkovaných aut, někteří výletníci se vydali na běžky, na procházku po okolí, jiní zase zamířili na zabíjačkové hody do Krušnohorského lidového domu. To jsme udělali i my. Kromě toho, že jsme tu dostali jitrnici a pivo, jsme se při prohlídce jednotlivých místností s replikami mobiliáře dostali o sto padesát let nazpátek. Jedná o repliku původního stavení z roku 1873. Jinak se v Lesné zachovalo jen pět původních domů. V Lesné si můžete vybrat, zda se zpátky do Svahové vrátit po červené nebo po cyklistické stezce.

Na tomhle okruhu se mi líbilo, že jsme během krátké trasy prošli tak různorodou krajinou. Měnila se co každou chvíli: skrytý vodopád, březový háj, výhled z Kočičí skály, brodění se ve sněhu kolem nízkých zasněžených smrčků, náhorní planina, hustý les. Nejde o nějaké náročné stoupání, část cesty jsme šli po rovince, to je další plus.

Máte-li auto, zajeďte si po příhračničního německého města Kurort Seiffen, které je unikátní pro svou výrobu tradičních vánočních dekoračních předmětů ze dřeva. Můžete navštívit zdejší dílny nebo si vybrat něco pěknýho v místních obchodech. Žasla jsem, jak krásný předměty dokáží místní vyrobit, nejde rozhodně o žádný kýč. Tradice výroby dřevěných hraček tu sahá až do 18. století a je jí vlastně proslulý celý region.

Kde se najíst: když zrovna nejsou zabíjačkové hody, dobře se najíte v Horském hotelu Lesná

Někde mezi Pyšnou a Lesnou

Napsat komentář