Po Salcburku, ze kterého jsme podnikaly výlety do okolí, se na týden přesouváme do oblasti horského masivu Dachstein, kde se nachází nejbližší ledovec od nás. Snad právě pro tuto blízkost od českých hranic, jsem měla pocit, že v cizině vlastně ani nejsem, bylo tady totiž víc Čechů než třeba na Sněžce. Kromě míst, která jsou vyloženě obšancovaná turisty, jako třeba Hallstatt nebo Krippenstein, byla šance, že se právě míjíte na horské cestě s Čechy tak devadesátiprocentní. Několikrát se nám stalo, že nás lidi pozdravili „dobrý den“ aniž by nás slyšeli mluvit. Ne, ponožky v sandálech ani plechovku s Plzní jsme fakt neměly, abysme byly rozpoznatelné už na dálku. 🙂 Já jsem tu náhodou potkala svojí kamarádku s rodinou, ona se zase na vrcholu dvoutisícovky střetla s bývalou spolužačkou, moje spolucestovatelka na vlakovém nádraží taky narazila na spolužačku, se kterou se neviděla dvacet let. Letos prostě Alpy frčí.
Oblast Solné komory měla pro Rakousko velký význam. Soli se říkalo „bílé zlato“ a právě díky ní se oblast těšila velkému bohatství. Rozvážela se odtud do celé Evropy včetně Prahy.
Solná komora patřila do soukromého vlastnictví Habsburků, kterým přinášela značný příjem. Proto sem i čas od času zavítali na návštěvu. Bylo to právě v lázeňském městě Bad Ischl, ve kterém Franz Josef poprvé potkal svojí budoucí manželku Alžbětu a zamiloval se do ní. Ona sama se později jako císařovna ráda do této oblasti vracela a podnikala túry po okolních horách. Bylo to asi jedno z mála míst, kde se cítila svobodná. A to je právě to, co lidi v těchto horách hledají dodnes – pocit absolutní svobody.
Odkaz na tipy treky (odstupňováno od lehkých po náročné): https://dachstein.salzkammergut.at/en/erlebnisse/summer/hiking.html
Hallstatt
Zářný příklad overturismu, městečko zapsané v UNESCO, jehož věrnou kopii si Číňané nechali postavit i ve své domovině. Na 700 stálých obyvatel sem v létě přijede až 10.000 turistů za den. Málokdo z nich se zdrží přes noc, kdo by tady taky vydržel. Přitom až do konce 19. století byl Hallstatt téměř izolovaný, dalo se sem dostat jen po vodě nebo horské stezce. Jediným důvodem vzniku tohoto města přilepeném ke skále, byla sůl, která se tu těží už od doby železné. Do tohoto města také zavítal Franz Josef se Sissi u příležitosti jejich zasnoubení. Vůbec celý tenhle region patřil k jejich oblíbeným, císař tady trávil vždy několik týdnů v roce a Sissi milovala túry po okolí. Se zavedením silnice, kvůli které se musela vybourat část skály podél vody, místo začali pomalu objevovat turisté, situace ale začala být neúnosná s rozšířením Instagramu. Na místě, ze kterého vzniká jedna stejná fotka druhá, už zoufalí místní vyvěsili nápis: „Chovejte se tiše, tady bydlí lidé“. Byli snad jedni z prvních, kteří se začali bouřit proti neúnosnému návalu turistů.
A mezi ty, kteří si sem přišly udělat fotku, jsme patřily i my. Když už jsme týden trávily v téhle oblasti, nedalo nám to město nenavštívit. Domky s balkony obsypanými muškáty jsou tu krásné, výhledy na jezero, které za zataženého počasí vypadá jako norský fjord, jsou dechberoucí. Až na ty davy kolem! Je to takový Český Krumlov v Rakousku. Málokdo se ale vydá pěšky do strmého kopce po klikatící se zelené, která vás zavede na vyhlídkou plochu World Heritage View, ta je ale zpoplatněná (a pochopitelně přecpaná turisty). Co spoustu lidí láká, je pak návštěva zřejmě nejstaršího solného dolu na světě, kde se můžete i svézt na skluzavce. Zde je odkaz na stránky: https://www.salzwelten.at/en/hallstatt/discover-experience
Ač by to člověk nečekal, přímo v centru města se najde i skvělá restaurace. Je jím Zum Bader, kde vaří tradiční rakouskou kuchyni a jako bonus je tady milá obsluha (to ostatně všude). Daly jsme si tam (pochopitelně) řízek a knedlíky plněné třemi druhy masa se zelím. Interiér není velký, ale vyplatí se tady chvíli počkat, než se nějaký stůl uvolní.
V Hallstattu mají taky nejdražší a nejvíc hich tech veřejné záchodky, na které jsem narazila. Před vchodem si musíte na monitoru zvolit, zda chcete jen na toaletu nebo i do sprchy a zaplatit kartou 2 EUR. Vyjede vám papír s QR kódem, skrze který se dostanete dovnitř.
Město je to krásné, ale jsem ráda, že autobusem zase po pár hodinách odjíždíme do sousedního Gosau, které davy netáhne a je tam božský klid.
Lanovkou na vrchol Krippeinstein
Z Hallstattu můžete v dálce pozorovat kabinu lanovky sunoucí se na nejnavštěvovanější vrchol v širokém okolí, Krippenstein. Lákadlem navzdory nekřesťansky drahé jízdence (skrblíky jako jsem já, cena 44 EUR opravdu nepotěší) je vyhlídka na Hallstätter See z platformy s názvem 5 prstů (5 fingers), která je od lanovky vzdálená nenáročnou patnácti minutovou procházkou.
Při čekání ve frontě na lístky na lanovku náš zrak zabloudil na web kameru, která ukazuje, jak to aktuálně ve výšce 2100m vypadá s počasím. Ač tady dole bylo slunečno a poměrně teplo, nahoře byla aktuální teplota pouhopouhých 5 stupňů! Na tak mrzké podmínky nebyl nikdo z nás co do vrstev oblečení připraven.
Po chvíli jsme si všimly automatu na lístky, který je umístěn vlevo od pokladen. Málokdo ho zaznamená, a proto bystří lidé nemusejí čekat dvacet minut ve frontě, než na ně přijde řada. Samotná jízda lanovkou se ale musí přetrpět. Do kabiny se nasáčkuje 60 lidí a nemáte se ani čeho pořádně držet. Naštěstí cesta do první zastávky, ve které se přesedá, trvá jen nějaké čtyři minuty. Vystupují tady jen ti, kteří si chtějí prohlédnout druhou hlavní atrakci, kterou je jedna z nejrozsáhlejších ledových jeskyní v Evropě (Riesenishöhle, Obří ledová jeskyně). Vtipný je poutač, který je tu vyvěšen: „Chcete se zchladit v parném létě? Pak je návštěva jeskyně ideální příležitostí.“ V pěti stupních se už naštěstí schladit nepotřebujeme, a tak ušetříme mnoho eur.
Nahoře to nakonec se zimou není tak hrozné, teplota s rozpouštějícími se mraky rychle stoupá. Cestou k 5 Fingers minete dřevěný kostelík, konstrukci Spirála světového dědictví (World Herigage Spiral) ve tvaru lodi, a budete se procházet po hezkých stezkách obklopenými vřesy.
Odkaz na hike: https://dachstein.salzkammergut.at/en/easy-hikingtours/oesterreich-tour/detail/430006394/hike-to-viewing-platform-5fingers.html
Výhled na Halstättersee a okolní hory je – jak jinak – krásný. Fascinoval mě ale taky pohled na opačnou stranu, a sice na ledovec Dachstein, vrchol hory, kterou pokrývá, Hoher Dachstein, je nejvyšší v oblasti a má 2995 metrů. Cedule tu upozorňuje na smutnou skutečnost, a sice že 150 lety bylo množství ledu dvojnásobné. Jednoho krásného dne tak díky klimatickým změnám o pohled na tuhle nádheru přijdeme. V oblasti Dachstein je ledovců celkem 7, toto je největší z nich.
Od lanovky se dá pokračovat na druhou stranu po modré, červené a žluté k dalšímu marketingovému tahu, a sice k Dachstein Shark (Dachsteinhai). Plechová konstrukce žraloka v přírodě nás ale moc nezaujala. Když budete po cestě pokračovat další dva kilometry, dojdete ke kříži Helbronner, který připomíná tragédii z Velikonoc roku 1954, kdy tu během bouřky zemřelo 10 studentů a 3 učitelé.
Pokud se nechcete vracet stejnou trasou, ale udělat si okruh, pokračujte po trase směrem zpět na západ až ke stanici třetí části lanovky Krippensteinbahn.
Odkaz na hike: https://dachstein.salzkammergut.at/en/easy-hikingtours/oesterreich-tour/detail/100311/heilbronner-circular-trail.html
Nás jednotvárná kamenitá krajina na východ od lanovky příliš nezaujala, navíc v náš neprospěch mluvilo i slunce, které začalo slušně pařit a tak jsme došly jen ke žralokovi a pak jsme se vrátily zpátky.
Výhledy tu jsou sice krásné, ale myslím, že nebýt marketingu s vyhlídkou 5 Fingers, zdaleka ne tolik lidí by se nechalo nalákat na tak drahou lanovku. Krásnější výhled z místa, kam jsme se dostaly jinou lanovkou, ale měl teprve přijít.
Gosausee
Snad jedno z nejkrásnějších ledovcových jezer. Z pravé strany se na hladině zrcadlí holé štíty horského masivu Gosaukamm, vzadu se k nebi zdvihá ledovec Dachstein. Slunce bylo schované za mraky a do ticha se ozýval jen jemný cinkot zvonců pasoucích se krav. Výhoda zamračeného počasí byla evidentní, kolem jezera se potulovalo jen minimum lidí. Loďka, která se tu dá pronajmout, neplula po jezeře ani jedna a okolí tak mělo tu správnou, skandinávskou atmosféru.
Jezero se dá obejít z obou stran, je ale lepší je vydat se po levé straně, která poskytuje výhled na ledovec.
Odkaz na hike: https://dachstein.salzkammergut.at/en/easy-hikingtours/oesterreich-tour/detail/430000685/tour-around-the-lake-gosau.html
Určitě byste se neměli spokojit jen s procházkou kolem tohoto jezera, o 4 kilometry dál se totiž nachází neméně půvabné, Zadní gosavské jezero (Hinterer Gosausee). Cesta k němu je moc pěkná, minete na ní plácek s dřevěnými chatkami a tajemné jezírko, kolem kterého za soumraku tančí víly. Nebo jsem si je na takovémto kouzelném místě alespoň představovala. Najednou se odkudsi začaly ozývat kravské zvonce, jejichž zvuk se začínat pomalu přibližovat. Odnaproti se k nám po lesní cestě začalo přibližovat pět kravek i s telátky. Prošly bez povšimnutí kolem nás. A za nimi se objevily další krávy a pak další až prošlo asi dvacetičlenné stádo. Jen tak si vykračovaly, na chvíli se před námi nějaká z nich zastavila, aby nás okoukla a pokračovaly dál. Až na jednu z nich, které se moje očumování evidentně moc nelíbilo. Rázně si to ke mně šinula a dala mi svým čumákem pořádnou herdu do zad.
Připravte se na to, že minimálně třetinu cesty se jde do výživného kopce, ale výhled na zadní jezero stojí za to. Je malé, odlehlé a za ním se už dá jít jenom nahoru na dvoutisícovky. Je tu pár chatek, kde se dá občerstvit chlazenými nápoji, za které necháte v kasičce peníze.
Kdo spěchá, může se po návratu zpátky k Přednímu gosavskému jezeru za chatou s restaurací, nechat vyvést lanovkou Gosaukammbahn. Zpáteční lístek je už za „přátelských“ 23 EUR. Se Summer card ušetříte jen směšná dvě eura. Na rozdíl od lanovky na Krippenstein se tady žádné fronty netvoří a nahoru jede jen pár lidí.
Protože jsme kochací typy a měly jsme čas, rozdělily jsme si výlet mezi jezery a procházku na vrcholu kopce do dvou dnů. Ráno, kdy jsme vyjely nahoru na kopec, se zpoza ostrých vrcholů Gousaukamm valily temné mraky a jen občas nechaly paprsky slunce proniknout na hladinu jezera, které bylo pod námi. Tady bylo vidět, že v každém údolí může být skutečně jiné počasí. Nad údolím Gosau byla peřina mračen, zatímco v sousedním údolí směrem na západ, do kterého jsme odsud viděly, panovalo slunečné počasí. Východní strana výhledu poskytovala dramatickou scenérii holých dvoutisícovek s masivním ledovcem v pozadí, zatímco na západní straně se rozprostírala typicky mírná a idylická alpská krajina.
Dá se tu udělat pohodový okruh nahoru po modré přes vyhlídkové místo Zwieselalmhöhe a pak po červené. Od chatek Gablonzer a Braininghütte jsme se ještě vydaly chvíli po červené k rozcestníku Klettersteig Donnerkogel. Odsud se dá obejít celý masiv, ale takové horalky opravdu nejsme. Valná většina turistů, které jsme tu potkaly, včetně těch, kteří šli na feraty, byli Češi.
Kdo se chce projít víc, z města Gosau sem vede desetikilometrová značená trasa. Na webu se uvádí, že není náročná. Úspora za lanovku, pokud byste sešli dolů po svých, ale není velká – jednosměrná cesta totiž vyjde na 15 EUR.
Okaz na hike z Gosau: https://dachstein.salzkammergut.at/en/easy-hikingtours/oesterreich-tour/detail/430001508/trail-herrenweg.html
Z celého výletu bylo okolí Gosausee ze mě asi top. Na vrchol Krippenstein bych už podruhé nemusela, ale být znovu v téhle oblasti, sem se vydám ráda znovu. Je tu klid, idylické horské louky a nádherné výhledy.
Gosau
A na závěr Gosau – vesnice v horském údolí, kterou jsme si na týden zvolily jako své stanoviště. Místo je to opravdu strategické, u Gosausee jste odsud autobusem za nějakých 15 minut, o moc déle to netrvá ani do Halstattu a Obertraum. Z obce Steeg-Gosau se pak dá vlakem dostat do vzálenějších míst.
I tady se dá udělat hezká procházka po červené Panoramaweg vedoucí nad obcí podél okraje lesa. V pozadí budete mít výhled na špičaté vrcholky masivu Gosaukamm. Ukončit procházku můžete prakticky kdykoliv, sejdete z dopce do obce a vrátíte se autobusem.
Odkaz na hike Panoramaweg: https://dachstein.salzkammergut.at/en/easy-hikingtours/oesterreich-tour/detail/430001496/panorama-trail.html
Jestli se cítíte na větší výšlap vede odsud cesta na vrchol Zwieselalmhöhe (nad Gosausee) nebo poněkud náročnější trasa ke vřesovištím Löckermoos.
Odkaz na hike kolem vřesoviště (pokud máte auto, pokud ne, musíte sem z Gosau vyjít pěšky po červené): https://dachstein.salzkammergut.at/en/easy-hikingtours/oesterreich-tour/detail/430001497/tour-through-the-loeckenmoos.html
Byly jsme ubytované v tomto penzionu za rozumný peníz (1.100 Kč osoba/den): Der Umenhof
Nově zařízení penzion hned vedle jediného supermarketu ve vsi, což ocení hlavně ti, kteří jsou bez auta. Autobusová zastávka je hned naproti. Co už je méně příjemné je poměrně frekventovaná silnice před penzionem, nás to ale nijak zvášť nerušilo.
