Je to zvláštní kout země: osamělé kostely, mlčící skály, zvlněné louky a na nebi plující mraky. Člověk si tu tak trochu připadá jako na konci světa. Uprostřed zadumané krajiny je Broumovský klášter, který ukrývá kopii turínského plátna a svého času tu byl umístněn také Codex Gigas, neboli Ďáblova bible. Broumovsko zkrátka působí tajemně a nic na tom nemění fakt, že v jedné jeho součásti, provařeném Adršpachu, panuje turistické peklo. O něm ale jindy, dnes budu past o broumovských stěnách a kotlině.
Co je na cestování a výletničení dost protivné je, že nikdy nemáte dost času na to, abyste si v klidu prošli všechno, co byste chtěli. Odjíždím tak často s pocitem, že se sem musím co nejdřív vrátit a prozkoumat minimálně pět dalších zajímavých lokalit v okolí. Jenomže takovýto míst pak na vašem seznamu povážlivě přibývají a to ani nemluvím o krajích, ve kterých jste nikdy nebyli vůbec. Stejně to mám i s Broumovskem, kde i po druhé návtěvě mám pocit, že jsem tu vlastně viděla jen zlomek toho, co bych chtěla.
pohled z klášterní zahrady 
Broumovsko je tvořené několika částmi: kopcovitým Polickem, Broumovskými stěnami s pískovcovými skalami, mezi nimiž se rozprostírá broumovská kotlina se zvlněnou krajinou a všem známá skalní města v okolí Teplic a Adršpachu. Oblast byla osídlená ve 13. století benediktiny.
Duchovním středobodem oblasti je Broumovský klášter, stavba úchvatná nejen svým vzhledem, ale především tím, že je v ní uchovaná kopie turínského plátna objevená v klášterním kostele nad kaplí v dřevěné schránce teprve v roce 1999. Kopie byla zhotovená v 16. století (na světě jich je asi 40), nicméně tato je nesmírně vzácná tím, že se jedná o kopii přímo z originálu. Další taková pocházející z té doby se nachází v Belgii, všechny ostatní jsou už kopie vyhotovené z kopií. Ukázka plátna je zahrnutá ve všech prohlídkách kláštera a musím říci, že je opravdu zvlášní pocit před ním stát.
Dalším unikátem, který tady tady byl nějakou dobu uložen, je Codex Gigas neboli Ďáblova bible. V 15. století ho s sebou do Broumova přinesli Benediktini, jejichž klášter v Praze byl za hutských válek vypálen. V 16. století tento největší rukopis světa putoval do rudolfínských sbírek, během Třicetileté války se ale stal součástí kořisti švédských vojsk. Dnes je k vidění v Národní knihovně ve Stockholmu. I tak je ale zdejší knihovna se svými přibližně 17 000 svazky krásná a během července i srpna si alepoň můžete prohlédnout kopii Ďáblovi bible.
Barokní podobu kláštera mají na svědomí otec a syn Dientzenhoferovi, o nichž bude ještě řeč, klášter ale vznikl už ve 14. století. V padesátých letech minulého století zde byl internační tábor pro řádové sestry, které zde byly drženy v otřesných podmínkách.
Na Broumovský klášter si určitě vyhraďte delší dobu, než jen hodinu na prohlídku. Je tu krásná barokní zahrada, skvělá moderní kavárna a ještě lepší restaurace Baroque U Tří růží.
Rozhodně byste neměli vynechat ani návštěvu hřbitovního kostelíka Panny Marie postaveném v roce 1421, který patří k nějstarším dochovaným dřevěným stavbám ve střední Evropě.
Není to ale jen tento klášter, který propůjčuje okolí svůj duchovní náboj. Architektonickým unikátem je zde i tzv. Broumovská skupina kostelů. Ta zde byla na území broumovského klášterního panství postavena mezi roky 1709 a 1743, přičemž autroství většiny z nich se nepřipisuje nikomu menšímu než Kryštofovi a Kiliánovi Ignácovi Dientzenhoferovi. Termíny otevření jednotlivých kostelů najdete na stránkách: www.broumov-mesto.cz, www.broumovfarnost.cz a www.omniumos.cz nebo si můžete domluvit prohlídku individuálně. Něměla jsem možnost objet všech dvanáct objektů, ale s mojí kamarádkou, které se to autem za jeden podvečer povedlo, jsme se shodly, že osamnělý kostel vystavený na vršku na kraji obce Šonov se nad ostatními něčím vynikal. Na působivosti mu dodávalo nejen jeho umístění na vršku za vsí, ale i jeho ošuntělý vzhled a skutečnost, že se zrovna v době naší návštěvy schylovalo k bouřce. Do okolních stromů se zlověstně opíral vítr a člověk si najednou připadal, že se ocitl na samém konci světa. Zpátky po silnici do Broumova se jede alejí s krásnými výhledy na okolní krajinu a přibližující se klášter.
Tip na trasu
Začátek a cíl okruhu: obec Hlavňov
Počet kilometrů: cca 15 km
Druhý den jsme se vydali do Broumovských stěn. Na téhle vycházce jsem byla před několika lety s kamarády, tak se mi ale líbila, že jsem se rozhodla jí podniknout i tentokrát. Vyrazili jsme z vesnice Hlavňov strmým stoupáním tajemným skalním kaňonem, Kovářovou roklí, kde jsme procházeli kolem úpatí pískovcových skal. Podle legendy se tu má ukrývat v jeskyni kovárna, kde se kovaly zbraně pro loupežníky za Sedmileté války.
Rozhodně nesmíte vynechat část skalního města nazývající se Divadlo, které vás dovede k jednomu z Broumovských kostelů, kapli Panny Marie Sněžné. Na jejím místě stál v 16. století dřevěný kříž s pozlacenou plechovou hvězdou, zřejmě sloužil jako orientační bod pro pěší cestující. Sama kaple má tvar pěticípé hvězdy a jsou od ní působivé výhledy na Broumovskou kotlinu. Těžko se věří, že Josef II. jí v rámci svých reforem prodal soukromému majiteli, kterému měla sloužit jako material k rozebrání, k čemuž ale naštěstí nedošlo. Nový majitel sice strhl střechu, odvezl lavice a oltáře, nicméně v polovině 19. století se kapli podařilo zachránit. Hned vedle stojí dřevěná restaurace ve švýcarském stylu. Dříve sloužila jako turistická chata, za druhé světové války byla obsazená německým vojskem. Kromě krásného dřevěného interiéru nabízí terasu s úžasným výhledem. Na toto místo se dá vyjet i autem, pokud se někdo nechce unavovat výšlapem z údolí.
Odtud jsme se po červené vrátili na kilometr vzdálené Supí hnízdo (pokud nebudete se chtít vrace opět po červené a zvolíte zelenou, vězte, že vás čeká opravdu strmé klesání a pak zase stoupání) a pokračovali hřebenovkou. Sice často stoupáte a klesáte, ale narazili jsme tu i na dvě skupiny výletníků, jejichž věkový průběr mohl být tak 70 let. Měli náš obdiv. Došli jsme až ke Kamenné bráně s vyhlídkou. Nazpátek už velká část cesty vedla zvlněnými loukami a přes vesnici Suchý důl jsme se dostali zpátky do Hlavňova.
Až budete chtít někdy vyrazit za klidem, vydejte se sem. Dávám tomu zase tak dva roky a vrátím se zpátky. 🙂
kaple Panny Marie Sněžné 
