Jak je možné, že jsem až doteď nenapsala o jedné ze svých nejoblíbenějších kaváren? O té, která se stala základnou pravidelných setkání s mými bývalými spolužáky z vysoké. V letních podvečerech jí vyměňujeme za trávník na Kampě a do „Mlýnské“ se chodíme jen občerstvovat – nápoje tu dostanete i do kelímků. Paradoxně tak tuhle kavárnu máme nejraději, když můžeme být venku.
Adresa: Všehrdova 449, 118 00 Praha 1
Mlýnská je další pražská inťoušská kavárna obývající unikátní prostory bývalého mlýna, do které často zavítají i známé osobnosti kulturního života. Karel Schwanzenberg v ní před prezidentskými volbami trávil značné množství času. Jeho známý plakát s růžovým čírem tu donedávna visel – stejně jako v jiných sympatizujících kavárnách. Mlýnské kolo se tu točí doteď, v létě, kdy je otevřená zahrádka a šumí pod vámi voda, je těžko k uvěření, že se nacházíte v hlavním městě. Okolí Kampy a nedaleký Petřín patří k mým nejoblíbenějším místům v Praze.
Nejvýraznějším prvkem interiéru je zřejmě bar, který má na svědomí David Černý. Ten od obyvatel žijících na Malé Straně sesbíral různé bizarní předměty a zasadil je do průhledného plastu. Můžete tu tak najít uříznutý prst, lidské embryo a všelijaké cetky. Malá okna dotváří poetický prostor pro Prahu tak charakteristický. Pro zimomřivce jako jsem já, ale mám důležité upozornění – v zimních měsících tu svetr nesundáte, protože silné zdi teplu moc nepřejí. Ač je kavárna relativně prostorná, pokud nemáte rezervaci, večer je téměř nemožné najít volná místa. Vládne tu pořádný šrumec.
Je tu klasická nabídka nápojů, nic, co byste nenašli jinde. Přeci ale jedna zajímavost – vždycky jsem si myslela, že chleba se škvarky můžete dostat jenom u babičky. Není tomu tak:)
Tak tu tak sedím na venkovní zahrádce, pode mnou šumí potok, pozoruju točící se mlýnské kolo, pohupující se listy stromů…..a přemýšlím o tom, že Prahu bych za žádné jiné město nevyměnila.
